Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vánoce v dávných dobách / foto: shutterstock

Štěpán, den veselí: Co všechno se dřív dělo 26. prosince?

Druhý svátek vánoční se většina z nás se teprve vzpamatovává ze slavnostního hodování. Tento den, zasvěcený svatému Štěpánovi, je ovšem plný energie, pohybu a setkávání. Jaké tradice dodržovali naši předci?

Slavnostní drůbež na oběd

Zatímco Štědrý den patří kaprovi, Štěpánův stůl byl tradičně spojen s pečenou drůbeží. V minulosti panovala víra, že v tento den musí být podávána drůbež, aby byla hostina opravdu slavnostní. Dříve se pekla husa, kachna, krocan nebo kuře. Tato tradice přetrvává v mnoha českých rodinách dodnes. Pečená kachna nebo husa se stala symbolem Štěpánské hostiny a často se podává s knedlíkem a zelím.

Slavnostní oběd s pečenou kachnou či husou
Slavnostní oběd s pečenou kachnou či husou – Zdroj: Shutterstock.com

Koledování a veselá výměna návštěv

Zatímco Štědrý den je dnem rodinného soukromí, svatý Štěpán je odjakživa dnem návštěv a koledování. Na vesnicích dříve obcházeli dům od domu hlavně chlapci, zpívali koledy (často s texty připomínajícími právě svatého Štěpána) a přáli štěstí a hojnost. Za to byli obdarováni dobrotami – sušeným ovocem, ořechy, a v pozdější době i drobnými mincemi.

Čas na cestu a výměnu čeledi

Svatý Štěpán býval v minulosti dnem, kdy se měnila služba a čeleď. Byla to poslední šance pro zemědělské dělníky a sezónní zaměstnance opustit starého pána a nastoupit na nové místo – často právě 26. prosince. Proto byl tento den spojený s cestováním a loučením. Dnes už sice neměníme zaměstnavatele uprostřed Vánoc, ale tradice cestování zůstala. Využijte proto Štěpána k výletu na čerstvý vzduch – ať už na běžky, boby, nebo jen na svižnou procházku do přírody či do vedlejší vesnice.

Procházka zimní krajinou
Procházka zimní krajinou – Zdroj: Shutterstock.com

Posvěcení ovsa a jídlo pro zvířata

Štěpánův den se tradičně spojoval s koněm a péčí o dobytek. Jelikož Štěpán umíral ukamenován, věřilo se, že v tento den má magickou moc chránit zvířata, zejména ta, která jsou užitečná na cestách. Tradice velela posvětit oves v kostele a tímto posvěceným ovsem pak nakrmit koně a dobytek, aby byli silní a zdraví po celý rok. Věnujte proto 26. prosinec svým mazlíčkům. Připravte jim speciální zdravé vánoční pamlsky (vhodné pro zvířata) nebo se s nimi vydejte na extra dlouhou vycházku.

 

Jako u mnoha svátků na konci roku, i na Štěpána se z počasí věštila budoucí úroda a prosperita:

  • "Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce."
  • "Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí."

 

Zdroje:

https://living.iprima.cz/bydleni-na-stepana-neni-pana-dnes-neplati-spolecenske-hranice

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lidove-tradice-na-druhy-svatek-vanocni-na-svateho-stepana-by-na-stole-nemela-chybet-pernata-drubez_201612260700_pjadrny

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svátek_svatého_Štěpána

https://cesketradice.cz/sv-stepan/

 

Štěpán, den veselí: Co všechno se dřív dělo 26. prosince?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!