V dobách, kdy slovo „rychlost“ definoval cval koně, měly milostné dopisy váhu zlata. Co jsme ale cestou od husího brku k dotykové obrazovce ztratili a proč nás historie psaného vyznání stále fascinuje?
Byla chladná zimní noc, když se nad Berlínem objevil oranžový sloup dýmu. Říšský sněm, symbol německé demokracie, hořel.
Únor 1948 je jedním z nejvýznamnějších mezníků v moderních československých dějinách. Událost, která se odehrála ve dnech kolem 25. února 1948, zásadně změnila politický i společenský vývoj země na více než čtyři desetiletí.
Dospívání je období plné fyzických i psychických změn, hledání vlastní identity a místa ve společnosti. Nová vědecká studie ukazuje, že teenageři žijící v době ledové prožívali změny velmi podobné těm dnešním.
Ne všechny módní výstřelky vznikly za účelem zkrášlování. Mnoho z nich mělo původně praktický důvod. Třeba zamaskování nemoci.
Mít doma lednici bereme jako automatickou věc, bez které si to neumíme představit. Věděli jste ale, že za tímhle zázrakem, stojí jedna šikovná a prozíravá Američanka?
Po celá staletí bylo lékařství a věda dominantou mužů. Dnes už to naštěstí neplatí, a tak se můžeme každý den těšit z vynálezů, které vznikly právě díky ženám.
Život ve středověku nebyl žádný med. Stačilo, aby jeden rok nepřálo počasí, a celou zemi zachvátil hladomor. I v takových časech si ale lidé museli poradit, aby nakrmili sebe a své děti.
Sčítání lidu v současné době v naší republice probíhá každých deset let. To další nás tedy čeká v roce 2031. Územní soupisy se ale vedly už ve středověku.
Podivná blikající světélka se prý v noci zjevují u hřbitovů, v bažinách a na vřesovištích. Po celá staletí je lidé měli za bludičky a naháněla jim patřičnou hrůzu. Vysvětlení jejich existence je ale překvapivě prosté.