Některé z nich mohou být pro zahraniční návštěvníky překvapivé, neobvyklé, nebo dokonce trochu šokující. Přesto jsou pro mnoho Čechů přirozenou součástí svátků.
Pomlázka – tradice, která cizince šokuje nejvíc
Nejznámější českou velikonoční tradicí je bezpochyby pomlázka. Na Velikonoční pondělí chodí chlapci a muži po domech a symbolicky šlehají ženy a dívky spletenými vrbovými proutky. Za to dostávají malovaná vajíčka, sladkosti nebo někdy i skleničku alkoholu.
Podle lidových představ má pomlázka přenášet sílu mladých vrbových větviček a zajistit ženám zdraví, mládí a plodnost po celý rok. Název „pomlázka“ souvisí právě se slovem „omladit“. Zvyk má pravděpodobně předkřesťanské kořeny spojené s oslavou jara a obnovy přírody.
Pro mnoho cizinců je však překvapivé, že tato tradice stále existuje a aktivně se dodržuje v mnoha rodinách.
Polévání vodou
V některých regionech Moravy a Slezska se kromě pomlázky dodržuje také tradice polévání vodou. Dívky mohou být symbolicky polité vodou, nebo dokonce hozené do potoka či studny.
Tento zvyk má podobný význam jako pomlázka – voda měla zajistit zdraví, krásu a očistu. Pro mnoho zahraničních návštěvníků je ale představa, že vás někdo na jaře polije studenou vodou, velmi neobvyklá.
Velikonoční řehtačky
Během velikonočního týdne se v některých obcích ozývá místo kostelních zvonů hlasitý zvuk řehtaček. Podle tradice totiž zvony od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty „odlétají do Říma“.
Jejich funkci proto přebírají děti a mladí lidé, kteří chodí po vesnici s dřevěnými řehtačkami a klapačkami. Tento zvyk připomíná staré křesťanské tradice a dodnes se udržuje hlavně na venkově.
Malování kraslic
Velikonoční kraslice patří k nejkrásnějším symbolům českých Velikonoc. Vajíčka se zdobí různými technikami – voskováním, vyškrabáváním nebo malováním složitých ornamentů.
Každý region má své typické vzory a barvy. Například na Moravě jsou často velmi bohatě zdobené a někdy připomínají malé umělecké dílo. Kraslice se dávají koledníkům jako odměna za pomlázku a symbolizují nový život a příchod jara.
Velikonoční koleda
Velikonoce jsou v Česku také společenskou událostí. Koledníci chodí po domech, zpívají nebo recitují krátké říkanky a přejí hospodářům zdraví a štěstí.
Koleda často končí malým pohoštěním. Na stolech nechybí tradiční jídla jako mazanec, beránek nebo vejce připravená na různé způsoby.
Staré tradice v moderní době
Mnohé velikonoční zvyky vznikly před stovkami let a byly spojeny s vírou v sílu přírody a příchod jara. Přesto se některé z nich dodržují dodnes. Pro cizince mohou působit nezvykle, ale právě tyto tradice tvoří důležitou součást české kultury a identity.
Velikonoce v Česku tak nejsou jen náboženským svátkem, ale také živou připomínkou lidových zvyků, které se předávají z generace na generaci.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/jak-uplest-velikonocni-pomlazku_1803311214_tak
https://www.czechtraditions.com/cs/velikonoce-tradice-a-zvyky
https://www.lidovky.cz/domov/velikonocni-tradice-a-zvyky.A140417_112058_ln_domov_spa
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/velikonoce-v-cesku-tradice-a-zvyky
Nejzvláštnější české velikonoční tradice, které cizince překvapují
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!