Ukončení venkovní pastvy dobytka
Svatováclavský den býval důležitým mezníkem v rámci hospodářského roku. Jednak se ukončovala venkovní pastva dobytka, který se připravoval na přezimování v chlévech. Rovněž docházelo v mnoha krajích k propouštění čeledníků ze služby a zároveň se uzavíraly s čeledí nové smlouvy na následující rok. Na základě toho pak čeledíni a děvečky o sv. Václavovi oslavovali konec tvrdé práce.
S tím se pojilo bujaré veselí, které se odehrávalo v ulicích, na návsích vesnic i v hospodách. Obvyklá byla volba krále a královny mezi čeledí. Vítězný královský pár poté vedl průvod po celé vsi se zastávkami u jednotlivých stavení pro výslužku. Z té se večer v hostinci připravily hody. Jedlo se, pilo a tančilo do pozdního rána. Den sv. Václava rovněž určoval vhodný čas pro sklizeň nejen hrušek, jablek, švestek, ale také šípků a jeřabin.

Svatováclavské posvícení
V tento den nechyběla svatováclavská husa, která se pekla pomalu přes celou noc, a to společně s jablky či hruškami a také někdy i se sušeným ovocem. Svatováclavské posvícení se slavilo zejména v obcích, kde stál kostel zasvěcený sv. Václavovi. K posvícení patřila nejen husa, ale také víno a sladké koláče.
Husa se v některých domácnostech peče i dnes. Jedná se o tradici, která se prakticky drží dodnes, byť je u nás více dodržuje pečení husy o měsíc později, a to v listopadu na svátek sv. Martina.
Vinobraní aneb zavedení tradice pěstování vína
Dle pověsti to byl právě sv. Václav, kdo u nás zavedl tradici pěstování vína. Považuje se tak za zakladatele pražských vinic. Údajně sám sázel révu a podílel se i osobně na výrobě mešního vína. Proto se se svátkem sv. Václava v některých krajích pojí vinobraní. S tím souvisí i stará pořekadla: Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní či Na svatého Václava českého bývá vína nového.

Svatý Václav coby symbol české státnosti
Kdo byl svatý Václav? Žil v první polovině 10. století, rok narození se uvádí 907. Pocházel z rodu Přemyslovců. Vyrůstal společně se svým mladším bratrem Boleslavem. Na jeho výchovu měla největší vliv především babička sv. Ludmila, která ho naučila nejen číst, psát, ale též ho vedla k víře. Václav byl vzdělaným, odvážným a soucitným panovníkem, jenž hájil politiku spolupráce a míru. Pohřben byl ve svaté rotundě sv. Víta na Pražském hradě, kde posléze vznikla stejnojmenná katedrála.
Zdroje:
https://eurozpravy.cz/magazin/svatovaclavske-tradice-jake-zvyky-se-pojily-s-28-zarim.kqc1sl6m
https://living.iprima.cz/svatovaclavske-tradice-a-legendy-486588




Svatováclavské posvícení: Tradice, které téměř zmizely
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!