MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Z mořského dna do muzejního depozitáře

V roce 1900 objevil řecký sběrač mořských hub vrak starověké římské lodi u ostrova Antikythéra. O rok později byly z vraku vyzdviženy sochy, šperky a mramorové artefakty. Mezi poklady ležel nevábný, zelený korodovaný hrudek kovu a dřeva, kterému nikdo nevěnoval velkou pozornost. Teprve v roce 1902 si archeolog Valerios Stais všiml, že z korodované usazeniny vyčnívá ozubené kolečko s čitelnými nápisy v řečtině.

Jak stroj fungoval a co všechno dokázal?

Přístroj se ovládal ruční klikou z boku dřevěné skříňky. Otočením kliky se uvedla do pohybu soustava nejméně 30 brondo-mosazných ozubených kol. Uživatel mohl nastavit libovolné datum v minulosti či budoucnosti a na předním i zadním ciferníku odečíst:  

• Pohyb Slunce a Měsíce: Včetně přesné fáze Měsíce (přístroj simuloval i nepravidelnost měsíční dráhy díky geniálnímu kolíkovému převodu).
• Predikci zatmění: Uměl předpovědět přesnou hodinu, den a typ (částečné/úplné) zatmění Slunce a Měsíce podle starověkého babylonského cyklu Saros.
• Pohyb známých planet: Ukazoval polohu Merkuru, Venuše, Marsu, Jupitera a Saturnu na obloze.
• Olympijské kalendáře: Zadní ručička ukazovala čtyřletý cyklus (Olympiádu) a určovala přesný rok, kdy se mají konat sportovní hry v Olympii, Nemei či Delfách.
• Lunisolární kalendáře: Propojoval měsíční lunární cyklus (354–355 dní) se slunečním rokem.

Nejnovější výzkumy a průlom 

Díky moderním technologiím, jako je detailní 3D skenování, dostali vědci šanci pořádně prozkoumat všech 82 dochovaných střepů téhle skládačky. A v roce 2021 přišel průlom – tým z Londýna poskládal kompletní 3D model předního ciferníku. Ten ukazuje vesmír přesně tak, jak si ho staří Řekové představovali.

Třešničkou na dortu je, že stroj fungoval díky takzvanému diferenciálnímu převodu. To je vychytávka, ke které se západní Evropa znovu propracovala až o nějakých 1 500 let později!

Kdo stroj postavil a kde zmizela technologie?

Vznik tohohle zázraku se odhaduje někam mezi roky 150 a 60 př. n. l. Kdybychom ho nenašli, většina historiků by přísahala, že v té době nikdo takhle složité ozubené převody vyrobit nedokázal. Jako autor nebo aspoň duchovní otec se často skloňuje slavný Archimédés (i když ten žil o století dřív) nebo astronom Hipparchos, jehož propočty pohybu Měsíce stroj využívá do posledního detailu.

Rozhodně nešlo o sériovku – pravděpodobně vzniklo jen pár extrémně drahých kousků na zakázku pro krále nebo chrámy. A jak to tak bývá, když se helénistický svět zhroutil pod nápory válek a krize, unikátní know-how prostě zmizelo. Srovnatelně složité mašinky se v lidské historii znovu objevily až o celá staletí později u středověkých orlojů a renesančních hodin.

Dnes si tenhle originální mechanický zázrak můžete prohlédnout na vlastní oči v Národním archeologickém muzeu v Athénách, kde po právu patří k těm největším atrakcím.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikythéry

https://www.idnes.cz/technet/technika/pocitac-recko-rim-pohyb-nebeskych-teles-mechanismus-z-antikythery.A210330_123516_veda_vse

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-12/mechanismus-z-antikythery.html