MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Cesta na premiérské křeslo

Byla první ženou v britské historii, která se v roce 1979 stala premiérkou. Tuto roli zastávala permanentně více než 11,5 roku. Nejdéle tak ze všech britských premiérů 20. století. Margaret Thatcherová, rozená Margaret Hilda Robertsová, se narodila 13. října 1925. Žila v hrabství nedaleko Nottinghamu v Londýně. A to v žádném luxusu, neboť tam nebyla tekoucí voda ani ústřední topení.

Její otec měl krámek s potravinami a tabákem. Avšak politika mu rozhodně nebyla cizí. V letech 1943 až 1952 byl v městské radě a jeden rok byl starostou Granthamu. Byl to právě on, kdo byl pro Margaret inspirací, i když šla původně studovat chemii na Oxfordskou univerzitu a začínala jako chemická laborantka. Nicméně politika ji vždy lákala. Když se provdala za podnikatele Denise Thatchera, kterému později porodila dvojčata, rekvalifikovala se na právničku. K chemii se už nevrátila, ale naopak mířila do politiky.

Zlodějka mléka

V roce 1950 kandidovala ve volebním obvodě Dartford. I když volby nevyhrála, její kampaň si vysloužila náležitou pozornost díky její energii a odhodlání. Nicméně o devět let později byla zvolena do Dolní sněmovny za obvod Finchley v severním Londýně. Získala tak místo v dolní komoře parlamentu, které pak ještě osmkrát obhájila a reprezentovala až do svého odchodu se Sněmovny v roce 1992. Margaret Thatcherová v rámci škrtů zrušila podávání mléka zdarma ve školách, a to dětem do 11 let. Což se neobešlo bez bouřlivé odezvy. Tímto si vysloužila přezdívku „zlodějka mléka“.

Proslula svým nekompromisním přístupem

V květnu 1979 se stala jako první žena v britských dějinách předsedkyní vlády. Přezdívku „Železná lady“ získala díky nekompromisnímu a pevnému přístupu k politice. Prvně ji takto nazval armádní sovětský deník Rudá hvězda, a to v roce 1976. Článek ji kritizoval za tvrdý postoj vůči tehdejšímu Sovětskému svazu a komunismu. Mnozí ji považovali za obrácenou marxistku, neboť vycházela z Leninova výroku, že buržoazie přežije každou krizi, pakliže za ni zaplatí dělnická třída.

Na její pověsti jí rozhodně nepřidala ani smrt deseti vězňů z řad Irské republikánské armády. Ti totiž drželi hladovku na protest vůči tomu, že britská vláda nechtěla uznat jejich status politických vězňů. Hladovka skončila až po intervenci rodičů některých vězňů. Premiérka Thatcherová na jejich požadavky nepřistoupila. Zkrátka taková byla „Železná lady“.

Zdroj:

https://www.ceskykralovskyinstitut.cz/margaret-thatcherova-zivot-zelezne-lady/

https://www.kvety.cz/lide/zelezna-lady-margaret-thatcherova-britanie-brexit-oblibenost-reformy/