Dospívání není výmysl moderní civilizace
Puberta je citlivé období plné fyzických i psychických změn. Zatímco o dnešních dospívajících víme téměř vše, o jejich pravěkých vrstevnících jsme donedávna měli jen mlhavou představu. Výzkum zaměřený na mladé lidi žijící v období pozdního pleistocénu, tedy zhruba před 25 tisíci lety, však přináší překvapivá zjištění.
Vědci zjistili, že pravěcí teenageři procházeli velmi podobnými vývojovými fázemi jako dnešní mladí lidé. Měnil se jim hlas, vyvíjely se sekundární pohlavní znaky a postupně hledali své místo ve skupině.
Kosti a zuby prozradily víc, než bychom čekali
Výzkum vycházel z analýzy kosterních pozůstatků třinácti jedinců ve věku 10 až 20 let. Pomocí moderních metod se odborníkům podařilo určit jednotlivá stadia puberty.
Klíčovou roli sehrála metoda britské antropoložky Mary Lewisové z University of Reading. Ta zkoumá mineralizaci psích zubů a stupeň zrání kostí krku, pánve, rukou, zápěstí či loktů. Poprvé byla tato metoda použita na paleolitické fosilie, a zároveň šlo o nejstarší využití peptidové analýzy k určení biologického pohlaví.
Puberta začínala stejně jako dnes
Jedno ze zásadních zjištění výzkumu překvapilo i samotné vědce. Puberta u pravěkých dospívajících začínala zhruba kolem 13,5 roku, tedy přibližně ve stejném věku jako u dnešních dětí.
Rozdíl nastával až později. Dospělosti dosahovali lidé v době ledové mezi 17. a 22. rokem, tedy o něco dříve než v moderní společnosti. Navzdory drsným podmínkám se navíc zdá, že tito mladí lidé byli relativně zdraví.
Romito 2: Pravěký teenager, který vybočoval
Mezi zkoumanými jedinci vyniká případ známý jako Romito 2. Šlo o šestnáctiletého chlapce z jižní Itálie, který je považován za nejstarší známý případ člověka s nanismem.
Rekonstrukce jeho podoby ukazuje mladíka vysokého zhruba 120 až 130 centimetrů, s tenkým vousem a hlubokým hlasem typickým pro dospělého muže. Vzhledem však působil spíše jako dítě. Podle vědců to mohlo zásadně ovlivnit jeho postavení ve společnosti.
Romito 2 byl nalezen v náručí starší ženy, o níž se předpokládá, že byla jeho matkou. Tento obraz podle autorů výzkumu naznačuje, že mohl být vnímán spíše jako dítě než jako plnohodnotný dospělý navzdory biologickému zrání.
Puberta nás spojuje napříč tisíciletími
Podle paleoantropoložky April Nowellové z University of Victoria pomáhá tento výzkum „polidštit“ dávné obyvatele Země. I když žili v naprosto odlišných podmínkách, procházeli stejnými životními etapami jako my dnes.
„Všichni jsme si pubertou prošli, jen každý v jiném světě,“ shrnuje Nowellová. Studie tak ukazuje, že dospívání je hluboce zakořeněnou součástí lidské existence. Bez ohledu na dobu, technologie nebo civilizaci.
Co si z toho vzít dnes?
Pohled do pravěku paradoxně nastavuje zrcadlo současnosti. Ukazuje, že samotná puberta se za tisíce let příliš nezměnila. Změnil se ale svět kolem ní. A možná právě proto je dnešní dospívání pro mnoho dětí těžší než kdy dřív.
Zdroje:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S004724842400085X
Puberta v době ledové: Čím si prošli teenageři před 25 tisíci lety a čím se překvapivě podobají dnešním dětem
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!