Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Annie Lennox / foto: Shutterstock

Je nebezpečné dotýkat se Annie Lennox

Zpěvačka Annie Lennox na albu The Annie Lennox Collection bilancuje.

Původem skotská zpěvačka Annie Lennox získala během své kariéry čtyři ceny Grammy, jedenáct cen Brit Awards, pět cen Ivor Novello, jednoho Oscara, dva Zlaté glóby a nedávno i speciální cenu za zásluhy na American Music Awards.

V neposlední řadě je také zakladatelkou organizace The SING Campaign na podporu nemocných AIDS/HIV v Africe, zpívala na oslavě devadesátých narozenin Nelsona Mandely a tak dále. Tudíž by se o ní mělo psát jen v superlativech. Konečně proč ne? Je totiž nebezpečné dotýkat se hvězd.

Nad její sólovou dráhou se nyní můžeme zamyslet při poslechu retrospektivy s prostým názvem The Annie Lennox Collection, která obsahuje její největší hity z období posledních patnácti let a to konkrétně z alb Diva (1992), Medusa (1995), Bare (2003) a Songs Of Mass Destruction (2007).

Její devizy jsou jasné. Zvučný podmanivý hlas, skvělá intonace, procítěnost a smysl pro nosné melodie. Potíž je trochu v tom, že je tady těch hitů nějak moc po kupě a tudíž se ukazuje, že jsou si mnohdy poměrně podobné, ať už jde o texty, kde jde většinou o nějakou zhrzenou lásku, případně se do toho zamíchá trochu zpráv o počasí, ale především o aranžmá, kde to doslova překypuje „vzdychajícími“ klávesami.

Tady je potřeba ocenit angažovanou píseň Sing, které se váže právě ke kampani na podporu obětí AIDS a kromě svého poselství přináší oživení v podobě afrického espritu. Škoda, že tu Annie zůstala tak trochu napůl cesty a tenhle prvek nedotáhla do konce.

Bonbónkem je pak cover-verze prastarého hitu Procol Harum A Whiter Shade Of Pale, která sice nedosahuje sugestivnosti originálu, ale jinak Annie docela sluší. A můj osobní výběr, co se týče ostatních pecek? Asi nejpůsobivější mi připadá Love Song for a Vampire, kde je ta sladkobolnost zvládnutá s dokonalou bravurou.

Výrazně slabší je to ovšem s bonusovými skladbami, které jinde nenajdete. Pattern Of My Life z pera Toma Chaplina je prostě hloupá odrhovačka a někdejší hit kapely Ash Shining Light je jen o něco málo vtipnější odrhovačka (ceny neceny). Tady si Annie ke svému bilancování měla zvolit něco rafinovanějšího, alespoň třeba klišé v podobě nějaké operní árie, jistě by to celé kolekci dodalo na váze.

The Annie Lennox Collection, 14 skladeb, 62 minut, Sony Music

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 35